If I Lose Myself 6.část

17. května 2013 v 18:46 | Nikola Bednářová |  If I Lose Myself
Už jsme byli v baru, teda spíš v obrovské frontě do baru. Pár chlápků dělalo hluk jak psi, když mě zahlédli a automaticky se na mě sápali.
Bylo to nepříjemný, už jsem jenom doufala kdy to peklo skončí.
Když jsem zahlédla ten bar, myslela jsem si že to bude něco jako ten hotel, elegantní a hezké ale ne mésto, kam se nemilosrdná prasata ženou za zábavou-.-.
Prošla jsem řad...u odzadu dopředu a soudě to bylo nějaký celkem populární místo, jelikož tady bylo tisíce ječících holek, které se opakovaně pokoušely dostat dovnitř. Venku stálo nejmíň deset bodyguardů.
Vrátila jsem se k Jasovi a on zatím mluvil s nějakým chlápkem, bezmocně jsem si vedle něj stoupla a potlačovala slzy. V jednu chvíli mě napadlo i utéct, ale to mi boužel mé třípalcové podpatky nedovolovali.

Po zhruba hodiny čekání jsme se dostali k propouštěči. Jason vytáhl falešnou občanku, na které byl uveden věk 22. Zatím co mu je teprv 18. Vyhazovač se ani moc neobtěžoval s důkladným prohlížením a odendal červená lana, aby nás pustil dál. Byla jsem nervózní, ale to co mě teď nejvíc zatěžovalo, byla myšlenka, co se mnou udělá, až se vrátíme na hotel.
Vyvracela jsem si ošklivé myšlenky, ale přece jen jsem byla úzkostlivá...Vešla jsem dovnitř.
Jason mě držel pevně za ruku, tak že mi nejspíš odřízl krevní oběh.
Párty byla opravdu v plném proudu a bylo to dost šílený. Podívala jsem se na Jasona, který zrovna natahoval krk k tančící polonahé ženě.
,,Dojdu nám pro něco k pití." zahulákal, aby jsem ho slyšela.

Znechuceně jsem se otočila, unavená jsem se procházela ve vyzývavém outfitu v teritoriu ožralých zvířat. Ale zase to byla celkem úleva být dál od Jasona.
Strkala jsem se davem a najednou mě někdo srazil k zemi. Byl to nejspíš bodyguard. Pomohl mi vstát a omluvil se mi, že si mě nevšiml.
Neodvážila jsem se promluvit. Prostě jsem ho obešla.

Konečně jsem našla volné místo na sezení. Kydla jsem si do křesla a sundala si ty příšerné podpatky.
Vytratila jsem se z pohledů a uvědomila si, že jediné co na sobě mám, je krajkovaná podprsenka. Vzhlédla jsem nahoru ke stropu a zakryla si rukama svůj holý trup.
Co tím Jason sleduje? Myslela jsem si že je něžný a všechno okolo..Jak jsem mohla bejt tak naivní? Jak jsem sem mohla jenom vkročit?
Hnaly se mi slzy do očí a už jsem chtěla jen sedět a brečet, v doufání, že na mě Jason zapoměl a nikdy už se s ním víc nesetkám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama